Category: Šprtec

Náhledy do minulosti – Brett Hull

V roce 2009 vstoupili do síně slávy BHL tři hráči. A jednalo se o jedno slavnější jméno než druhé. Prvním z nich byl Brett Andrew Hull.

Brett Andrew Hull (* 9. srpna 1964) je bývalý kanadský hokejista a generální manažer. V letech 1986 až 2005 hrál za Calgary Flames, St. Louis Blues, Dallas Stars, Detroit RedWings a Phoenix Coyotes. Jeho kariéračítá celkem 741 gólů, což je aktuálně čtvrtý nejvyšší počin v historii NHL. Hull je zároveň jedním z pěti hráčů, kteří vstřelili 50 gólů v 50 zápasech. Byl členem dvou vítězných týmů Stanley Cupu – 1999 s Dallas Stars a 2002 s Detroit RedWings. V roce 2017 byl Hull vyhlášen jedním ze 100 nejlepších hráčů v NHL v historii.

Hull je známý jako jeden z největších odstřelovačů hokeje. Byl to elitní střelec na všech úrovních hry. V sezóně 1985–86 vstřelil 52 gólů. V následující sezóně si připsal 50 bodů zaMonctonGoldenFlames (AHL). Zároveň dokázal v kariéře dosáhnout toho, že v pěti sezónách NHL překonal metu alespoň 50 gólů. Jeho 86 gólů v sezóně 1990-1991 je třetí nejvyšší v historii NHL. Hull v té sezóně oprávněně vyhrál Hart Memorial Trophy a Lester B. Pearson Award jako nejcennější hráč ligy. Třikrát byl vyhlášen členem prvního all stars týmu NHL a účasnil se celkem osmi setkání All-Star Games NHL.

Jelikož byl Brett Hull držitelem dvojího občanství (Kanada a USA), mohl na mezinárodní scéně působit v dresu obou těchto zemí. Nakonec se rozhodl pro USA. Stal se tak členem týmu, který v roce 1996 vyhrál Mistrovství světa v hokeji a byl dvojnásobným olympionikem. Ze Zimních olympijských her v roce 2002 si přivezl stříbrnou medaili.

Hull byl uveden do Hokejové síně slávy v roce 2009, připojil se tak ke svému otci Bobbymu. Jsou tak jediným párem síně slávy, který v NHL nastřádal 1.000 bodů v kariéře. Hullova přezdívka „Zlatý Brett“ je odkaz na otcovu přezdívku „Golden Jet“. Jeho dres číslo 16 byl vyřazen z St. Louis Blues v roce 2006.

V BHL odehrál Brett Hull v dresu Detroit RedWings, vedenéhoPavlem Doležalem (2003/2004) a Lukášem Pošvicem (2004/2005 a 2005/2006), hned 3 sezóny.V úvodním ročníku 2003/2004 odehrál 76 utkání, ve kterých dokázal vstřelit 36 branek. Nedržel se však zpět ani co se týká střetů, protože inkasoval celkem 18 trestných minut. V každém případě byl velmi platným hráčem, o čemž svědčí jeho 31 kladných bodů ve statistice +/-. Za tento svůj výkon si vysloužil ocenění celkem 33 STAR bodů a od další sezony se tak mohl titulovat hvězdou BHL.

Na svůj výkon z úvodní sezóny Hull dokázal navázat, a tak v ročníku 2004/2005 odehrál 72 utkání, ve kterých se střelecky prosadil dokonce 42 krát. Jeho historické zápisy obsahují také informaci, že trestných minut nastřádal 20 a ve statistice +/- si udržel kladnou statistiku + 17 bodů. Tato bilance jej vystřelila mezi superhvězdy BHL.

Ve své poslední sezóně superhvězda Hull zářil nejméně. V celkem 79 utkáních si připsal 24 gólů, dalších 16 trestných minut, ale bohužel statistika +/- hovořila nejméně nepříznivě, Hull byl na hodnotě -31 bodů. I přes to však získal dalších 27 STAR bodů. Celkově tak byl Hull v BHL jednou z největších hvězd, když za pouhé 3 odehrané sezony dokázal nastřádat celkem 104 STAR bodů. Tyto statistiky znamenaly, že se v roce 2005 stal držitelem Bill MastertonTrophy (obětavost, oddanost hokeji). Jeho výkony jej taknasměrovaly v roce 2009 do síně slávy BHL.

(zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Brett_Hull)

3. kolo BHL 2020/2021

V neděli 13. 12. 2020 jsme se narychlo sešli k 3. letošnímu kolu BHL. Bohužel ani tentokrát jsme zázemí nenalezli ve Žďáře nad Sázavou, ale až v Nových Dvorech u Přibyslavi, za což vedení obce děkujeme.

Soutěžního kola se sice mělo účastnit 10 hráčů, ale na poslední chvíli dva hráči účast odřekli, takže nás opět zůstalo méně. Podařilo se nám tak odehrát celkem 4 kola (15 utkání) a k tomu jedno utkání BAHL ligy.

Hráčem kola se stal Dallas Stars (Jára), který zvítězil ve všech svých čtyřech utkáních. Na paty mu však statečně šlapal Edmonton Oilers (Adam) a Tampa Bay Lightning (Tomáš).

V kategorii hráčů do 15 let se hráčem kola stal podruhé za sebou Columbus Blue Jackets (Tomáš), před dvojicí Nashville Predators (Vojta) a Arizona Coyotes (Ondra).

Philadelphia Flyers (Honza) a New York Rangers (Tomáš) však nezůstali pozadu a také přidali pár dalších bodů do tabulky. Snad nebudou na dlouho poslední. V každém případě je jisté, že zřejmě do půlky ledna nebude možné hrát. Tak prosím trénujte, ať se do toho zase můžeme brzy vrhnout.

1. kolo BHL 2020/2021

59BPLo dlouhých odkladech jsme se konečně mohli sejít 6. 12. 2020 v Kulturním domě v Nových Dvorech k letošnímu 1. kolu BHL. Soutěžní kolo bylo rozděleno do dvou skupin tak, abychom splnili podmínku nejvýše 10 hráčů na jednom místě v jeden čas. Jako další nepříjemnost byla povinnost hrát v rouškách a desinfekce na každém rohu.

První kolo ale bylo především ve znamení velkého návratu kouče Míry Nedvěda, který po své poslední účasti v lize, kdy s týmem Nashville Predators získal Stanley Cup, bohužel neměl na šprtec čas. Letos však oblékl dres Ottawy Senators a vyrazil na šprtcová hřiště. A úvod to byl fantastický, 6 utkání, 6 vítězství.

Premiéru v soutěži si zároveň odbylo několik nováčků. Jirka Vašek (Colorado Avalanche), Radovan Dítě (Minnesota Wild), Matěj Kropáček (Florida Panthers), Jan Starý (Philadelphia Flyers) a Tomáš Zeroník (Columbus Blue Jackets).

Náhled do minulosti – Jeff Hackett

Minule jsme se seznámili se Síní slávy BHL. Také dnes si připomeneme jednoho výjimečného hokejistu. Jako druhý v historii BHL byl do síně slávy uveden Jeffrey David Hackett. Ten je bývalým profesionálním hokejistou, který v NHL absolvoval celkem 15 sezón v týmech New York Islanders, San Jose Sharks, Chicago Blackhawks, Montreal Canadiens, Boston Bruins a Philadelphia Flyers. Po své hráčské kariéře působil tři roky jako trenér brankářů Colorado Avalanche. Jeho vzorem byl Tony Esposito. Draftoval jej New York Islanders ve druhém kole vstupního draftu NHL v roce 1987. Než naskočil do NHL, hrál v juniorských týmech London Diamonds a Oshawa Generals. V AHL získal v roce 1990 s týmem Springfield Indians Calder Cup a byl oceněn Jack A. Butterfield Trophy, která se v AHL každoročně uděluje nejlepšímu hráči play-off.

Hackett nastoupil k prvním utkáním v roce 1991 v dresu San Jose Sharks. V sezóně 1992/1993 přibyla na jeho kontě jen dvě vítězná utkání, a tak hned další sezonu putoval do Chicaga, kde kryl záda Edu Belfourovi. Za jeho zády se vypracoval na jedničku týmu, což znamenalo výměnu právě pro Belfoura (shodou okolností do San Jose). Jeho úspěšnou sezonu v Chicagu orámovalo hned osm shut-outů. Po úspěšné sezóně 1996/1997 byl však vyměněn do Montrealu Canadiens. Také v Montrealu kraloval a zaznamenal maximum v kariéře 26 vítězství z 63 utkání. Po dalších úspěšných sezonách si však Hackett v ročníku 1999/2000 zranil rameno, a to pro něj znamenalo mnohem menší porci zápasů (15 – 1999/2000; 18 – 2001/2002). To logicky znamenalo jeho odsun z pozice jedničky týmu. Jedničkou se tak stal vítěz VezinaTrophy z roku 2002 José Théodor. To byla předzvěst jeho pozdější výměny v rámci trojcestného obchodu přes San Jose do Bostonu Bruins.

Pro Boston byl Hackett jednoznačnou jedničkou, dokud si však před play-off sérií s New Jersey nezlomil prst, a tak musel být nahrazen StevnemShieldsem. Po sezóně uzavřel jako volný hráč smlouvu s Philadelphií Flyers. Zde se uvedl dvěma shut-outy v prvních dvou zápasech. Ve svých 17 prvních utkáních za tým pak vytvořil rekord, kdy se podílel na 9 vítězstvích, 2 prohrách a 6 remízách. V prosinci bohužel přišly dvě delší série proher 6 proher / 1 vítězství / 2 prohry a následně mu byla diagnostikována poziční závrať. Pokusil se rehabilitovat a zkusil i návrat v AHL s týmem Philadelphia Phantoms 6. února 2004. To ale od něj byl poslední pokus postavit se mezi tři tyče ledového hřiště. JeffHackettt ukončil svou kariéru poté, co se v NHL objevil v celkem 500 utkáních základní části.

V NHL se nedočkal ocenění. Je ale držitelem FV „Dinty“ Moore Trophy (OHL) a Dave Pinkey Trophy (OHL) z ročníku 1986-87 a již zmiňované Jack A. Butterfield Trophy (AHL) z ročníku 1989-1990.

V BHL stihl odehrál Hackett jedinou sezónu, a to hned v úvodním ročníku 2003/2004 za Philadelphii Flyers, vedenou Janem Suchánkem. V této sezóně odehrál 39 utkání, ve kterých držel průměr inkasovaných branek na zápas na hodnotě 4,15. I přesto, že tým Philadelphie dostával poměrně hodně branek, kterým Hackett nedokázal čelit, vydobyl si do statistik 2 shut-outy. Ve statistice +/- byl na hodnotě -45 bodů. Za tento svůj výkon získal celkově 9 STAR bodů. Tyto statistiky mu sice v BHL nepřinesly zisk žádné trofeje, ale nasměrovaly jej alespoň v roce 2008 do síně slávy BHL.

(zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Jeff_Hackett)